Otevřít menu

Na úvodní stranu Místní knihovna Kobylí

hledej Magnesia Litera
Návštěv :
Celkem : 18539
Týden : 37
Dnes : 2
podrobnosti

Knihovnictví a čtenářské spolky v Kobylí

První veřejná knihovna (farní) byla založena již v roce 1850 Františkem Bezděkem st. za pomoci obce a několika nadšenců. Obsahovala knihy z dědictví Cyrilo-Metodějského a Svatojánského. Nové knihy byly získávány sběrem dobrovolných příspěvků. V roce 1851 byla založena také knihovna žákovská, které v pozdější době odváděl všechny pokuty lesní Haluska, které vybral za polní pych.

Třetí knihovnu založil čtenářský spolek POKROK v r. 1867, založený v témže roce Františkem Věnceslavem Bezděkem ml. a byl činný do roku 1875. V letech 1869 - 1872 působil v obci i ženský čtenářský spolek Libuše založený Augustou Bezděkovou a její sestrou Emilií. Jejich členové se snažili šířit pokrokové myšlenky, ale často naráželi na nepochopení obyvatelstvem. Po ukončení činnosti spolků byly knihy převedeny do školní knihovny.

Další knihovnu s názvem Obecní knihovna založil v r. 1884 páter Josef Kolenec a učitel Metoděj Bezděk. Knihovnu vedl páter Pošva a slečny Bezděkovy. Roku 1896 vznikla knihovna Místního odboru Matice Hodoňské, vedl ji učitel Eduard Klimeš - později sloučena s Lidovou knihovnou.

V roce 1905 měly knihovny tento stav knih: farní 180, žákovská 822, k. spolku POKROK 156 (byla sloučena se žákovskou), učitelská 266, obecní 884, lidová 759. Počet svazků vzrůstal především zásluhou darů. K největšímu rozvoji knihovnictví přispěla knihovnice Augusta Šebestová. Významným spolupracovníkem byl Josef Otáhal s přídomkem Jánský, kterého navštěvovala řada významných osobností jako dr. Jan Herben. Kobylské obyvatelstvo četlo mnohem více, než obyvatele okolních obcí. "...Už v roce 1850 byl v obci horlivě čten Havlíčkův Slovan..." Velké povědomí o národním obrození svědčí i o tom, že se čestnými občany obce stali - Josef Jiří Strossmayer, František Palacký, dr. František Smolík, dr. František Ladislav Rieger, zemský poslanec Josef Wurm, dr. Alois Pražák.

V letech 1912 - 1919 byl knihovníkem Josef Otáhal a jeho dcera Kateřina. 1919 se opět stává knihovnicí Aug. Šebestoová a knihovny jsou sloučeny v jednu. Od 30. let vedli knihovnu učitelé - manželé Eklovi, později Kratochvílovi.

V roce 1946 měla knihovna 689 svazků a čtenářů bylo 185. 1950 knihovnice Květoslava Mazáčová, 1951-1953 Blanka Rybáková - počet knih 1044, čtenářů jen 119. 1953 byla knihovna přestěhována do dolní části obce do budovy staré pošty - knihovnicí Cyrila Fialová.

Od roku 1955 se stává knihovníkem Jan Petrák, který byl knihovníkem MLK až do roku 1980. V roce 1960 měla 6890 svazků a 213 čtenářů. Jan Petrák povznesl během svého 25 letého působení MLK na vysokou úroveň a za svou práci dostal řadu uznání.

Knihovnicemi dále byly: 1980 - 1986 a 1989 - 1991 Jiřina Odstrčilová, 1987 -1989 Anna Damborské a Iva Sukalová, 1991 - 1997 Nikol Křivková a 1997 - dosud Taťána Rosochová.

V roce 2008 byla knihovna přestěhována do nově zrekonstruovaných prostor (bývalé dílny) základní školy. Díky kvalitní práci dodavatelských firem se podařilo vytvořit hodnotné dílo a knihovna se tak stala moderním a kulturním centrem informací. Finančně se na této investici podílel i Jihomoravský kraj v rámci dotace na kulturní zařízení.